Životopis francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, jehož jméno je spojováno s francouzskou filmovou novou vlnou a jménem režiséra Godarda, s nímž natočil slavný film U konce s dechem. V sérii filmů parodujících špionážní snímky (Muž z Ria, Muž z Honkongu a Muž z Acapulca) dokonale spojil svůj komediální talent s fyzickou zdatností, díky níž se nenechával zastupovat kaskadéry ani v těch nejnebezpečnějších scénách.
Philippe Durant
Belmondo
Jean Paul Belmondo se narodil v rodině slavného francouzského sochaře. V mládí se věnoval sportu, především boxu, ale v osmnácti letech začal tíhnout k herectví. Na pařížskou konzervatoř dramatických umění byl sice přijat až na třetí pokus, tím ovšem výčet jeho hereckých nezdarů končí. Po několika úspěšných divadelních sezonách ho oslovil filmový režisér Jean-Luc Godard, a tento okamžik představoval zásadní zlom v Belmondově kariéře. Jeho tvář sice popírala všechna pravidla, jak má vypadat filmová hvězda, ale svým charismatem si Belmondo brzy získal srdce publika. Stal se čelním představitelem „nové francouzské vlny“ a vytvořil dlouhou řadu rolí, které přiváděly k pokladnám kin zástupy diváků. Herec, který proslul tím, že natáčel všechny riskantní scény bez pomoci kaskadérů, na konci osmdesátých let prohlásil, že už neztvární žádného akčního hrdinu, poněvadž „nechce být létajícím dědečkem francouzské kinematografie“, se nyní zaměřuje především na charakterní role a sklízí úspěchy v divadle.
Tento Belmondův životopis vyšel u příležitosti Belmondových sedmdesátých narozenin, které herec oslavil 9. dubna 2003…
